Výsledky vyhledávání

Space School Certifikát Space School se uděluje formálním i neformálním vzdělávacím institucím, které splňují soubor kritérií zdůrazňujících význam vesmíru ve vzdělávání. Tato certifikace oceňuje školy, které aktivně začleňují vesmírná témata do svých učebních osnov a mimoškolních aktivit a inspirují tak další generace vesmírných nadšenců. Mezi kritéria pro získání této certifikace patří: Přítomnost ambasadora: Instituce musí mít mezi svými zaměstnanci držitele certifikátu Space Ambassador, ať už jako učitele nebo vedoucího kroužku, čímž zajistí, že žáci budou mít přímý přístup k vesmírným tématům ve vzdělávacím procesu. Akce s vesmírnou tematikou: Instituce musí za školní rok uspořádat alespoň jeden projektový den s vesmírnou tematikou pro své žáky nebo děti z okolí. Tyto akce mají zásadní význam pro podnícení zájmu žáků o vesmír, lety do vesmíru a vesmírné technologie. Workshopy pro pedagogy: Instituce uspořádá ve spolupráci s ESERO Česká republika workshop pro učitele a pedagogy z regionu. Podpoří tak šíření metodik a obsahu kosmického vzdělávání mezi pedagogy a zvýší celkovou kvalitu kosmického vzdělávání. Partnerství v oblasti vesmíru: Space School naváže kosmické partnerství s institucí z kosmického průmyslu nebo akademické sféry, které doporučí a zprostředkuje kancelář ESERO Česká republika. Tato partnerství poskytují školám cenné zdroje, odborné znalosti a příležitosti pro zapojení žáků do kosmického sektoru.

Pomůcky do výuky Gravitační simulátor Jedna z nejnázornějších pomůcek pro pochopení gravitace a pohybů těles v gravitačním poli. Více Astro Pi kit Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS se nachází právě dva takové mikropočítače a žáci mají možnost do nich posílat své kódy. Více Spacecraft Material Kit Z jakých materiálů je nejvhodnější stavět kosmické lodě a družice? S touto sadou na to přijdou i sami žáci. Více

Žáci se seznámí se základními informacemi o Mezinárodní vesmírné stanici a principu stavu beztíže. Pochopí, proč astronauti necítí směr a proč trénují kotouly už na Zemi. Vyzkouší si různé formy pohybu v simulovaných podmínkách, například přesun tunelem, průlet modulem nebo rotaci na kruzích. Osvojí si základní principy kotoulu. Rozvinou prostorovou orientaci, schopnost kontrolovat pohyb těla a spolupráci při plnění pohybových úkolů. Uvědomí si důležitost bezpečnostních pravidel při cvičení a práci s nářadím. < Zpět Život ve stavu beztíže Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) mohou díky stavu beztíže provádět efektní salta. Jelikož se ISS nachází ve výšce jen kolem 420 kilometrů, tak na ně působí gravitační síla stále téměř stejně silná jako na Zemi. Stanice i astronauti se tak pohybují v neustálém volném pádu - prostě padají - kolem Země. To vytváří stav beztíže, ve kterém astronauti nepociťují směrové přitahování “dolů” jako na Zemi. Na Zemi by taková salta nebyla kvůli bezpečně krátkým stavům volného pádu možná. Tělo je zde neustále přitahováno k povrchu, respektive jim v pádu brání zem na které stojí. Ve vesmíru chybí přirozený smysl pro „nahoře, dole, vpravo, vlevo nebo vpředu a vzadu“, a proto je důležité neztrácet orientaci. Aby zvládli astronauti podobné triky bez motání hlavy, musí své centrum rovnováhy trénovat. Provádějí různá cvičení, včetně kotoulů. Tím zlepšují koordinaci těla, flexibilitu a posilují svaly, což je důležité nejen pro pohyb po stanici, ale i pro udržení zdraví na zemi i ve stavu beztíže. Metodika Pracovní list TECHcoin Za aktivitu můžete získávat TECHcoiny v soutěži Technikiáda .

Online konference ESA pro učitele Je tu další ročník dvoudenní videokonference od ESA Education pro pedagogy, zaměřené na vzdělávání o vesmíru. Účast je zdarma, nicméně je nutná registrace . Účastníci získají certifikát o účasti. Dvoudenní videokonference od ESA Education pro pedagogy, zaměřená na vzdělávání o vesmíru. V letošním roce se koná 9. a 10. července. Účastníci získají certifikát o účasti. Další informace v angličtině najdete na webu konference . Účast je zdarma, nicméně je nutná registrace , která je otevřená do 7. 7. 2025 (12:00 CEST) nebo do naplnění kapacity – s registrací tedy neotálejte.

Tyto aktivity zahrnují praktické experimenty a interpretaci satelitních snímků pro lepší pochopení dopadů globálního oteplování. Žáci si vytvoří model na demonstraci skleníkového efektu, který ukáže, že vyšší hladina oxidu uhličitého (CO2) znamená vyšší teplotu. Žáci se poté seznámí s některými důsledky zvýšeného skleníkového efektu – táním ledu a změnami hodnot albeda. < Zpět Skleníkový jev a jeho dopady – Výzkum globálního oteplování Tyto aktivity zahrnují praktické experimenty a interpretaci satelitních snímků pro lepší pochopení dopadů globálního oteplování. Žáci si vytvoří model na demonstraci skleníkového efektu, který ukáže, že vyšší hladina oxidu uhličitého (CO2) znamená vyšší teplotu. Žáci se poté seznámí s některými důsledky zvýšeného skleníkového efektu – táním ledu a změnami hodnot albeda. Cíle výuky: Co je to skleníkový jev a jak lidská činnost mění rovnováhu v atmosféře Země. Možné dopady zvýšené hladiny oxidu uhličitého na klima Země. Možné důsledky sílícího skleníkového efektu. Různé důsledky povodní a zvyšování hladiny oceánů v důsledku tání ledovců. Co je albedo a jak odrazivost různých povrchů ovlivňuje teplotu. Jak využívat pozorování Země k monitorování klimatu Země. Skleníkový jev a jeho dopady – průvodce pro učitele & pracovní listy .pdf Download PDF • 3.53MB

Hravá výuková pomůcka, komiks o vzniku seismických vln. Žákům ZŠ je téma zemětřesení vysvětleno netradiční příběhovou formou a seznámí je s geofyzikálními pojmy a jevy, které se v oboru věd o chování Země objevují. < Zpět Když se Země chvěje Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR a Planetum vznikla hravá výuková pomůcka – komiks o vzniku seismických vln. Žákům 1. a 2. stupně ZŠ je tak téma zemětřesení vysvětleno netradiční příběhovou formou a seznámí čtenáře s geofyzikálními pojmy a jevy, které se v oboru věd o chování Země objevují. Znáte rozdíl mezí P-vlnou a S-vlnou? Kde je seismická vlna nejrychlejší a kde v nitru Země nejpomalejší? To se dozvíte v 1. ze 3 dílů komiksových příběhů. Hlavními hrdiny příběhu jsou: Sourozenci Starší sestra a mladší bratr. Sestra chodí na osmileté gymnázium, zajímá se o přírodní vědy, sbírá různé zajímavosti a neobvyklé informace, které si snadno zapamatuje, když ji zaujmou – a taky neváhá se o ně podělit. Bratr má rád vesmír a superhrdinské příběhy, rád si čte a dívá se na filmy. Má velkou představivost, je zvědavý, ale ne vždycky je program, který mu připravili dospělí, podle jeho vkusu. P-vlna (primární vlna) Seismická vlna, která se pohybuje nejvyšší rychlostí, tedy vždy “běží” jako první. Šíří se od místa vzniku do všech stran, dokáže proběhnout skrz celou Zemi včetně zemského jádra, takže se může objevit na seismografu v Čechách, i když třeba vznikne na západním pobřeží Ameriky. Na rozhraních různých prostředí (odlišná teplota a tlak v nitru země) mění rychlost a směr. S-vlna (sekundární vlna) Je pomalejší než P-vlna a navíc nemůže procházet kapalným prostředím (třeba tam, kde je hornina tak žhavá, že se taví a teče – tedy např. v zemském jádru). Proto se své rychlejší “sestře” v průběhu cesty několikrát ztratí; ale při změně prostředí se vždycky objeví znovu. P-vlny a S-vlny jsou příčinou zemětřesení a vln tsunami na moři. Dvojčata první z “bratrů” je Loveova vlna, která kmitá kolmo ke směru svého pohybu, čili se vlastně plazí jako had, ve smyčkách ze strany na stranu; druhý je Rayleighova vlna, nejpomalejší ze všech, která je vlastně kruhová, proto se pohybuje v “kotrmelcích”, podobá se vlnění, jaké můžeme vidět u mořských vln, když se lámou, točí a vytvářejí “tunely” Obě tyto vlny vznikají ve chvíli, kdy se P-vlna dostane na povrch, samy se šíří při povrchu a jsou pomalejší než P i S-vlny – proto o nich naše hrdinka neví, dokud nedoběhnou na stanici; a proto dvojčata měla možnost “vidět” zkázu, kterou za sebou jejich rychlejší “sestry” zanechaly.

Cílem této aktivity pro žáky základních škol je porovnat Zemi a Mars v kontextu zeměpisu a přírodních věd. Žáci začnou porovnáním jejich polohy ve sluneční soustavě a skončí návrhem vlastních forem života, které by mohly žít na Marsu. < Zpět Můžeme žít na Marsu? Cílem této aktivity pro žáky základních škol je porovnat Zemi a Mars v kontextu zeměpisu a přírodních věd. Žáci začnou porovnáním jejich polohy ve sluneční soustavě a skončí návrhem vlastních forem života, které by mohly žít na Marsu. Můžeme žít na Marsu .pdf Download PDF • 4.18MB Můžeme žít na Marsu - diplom .pdf Download PDF • 146KB

Czech Space Education Map Kde v České republice najdete zapojené školy, aktivní učitele, spolupracující instituce nebo dokonce kadety mise Zero-G? Prozkoumejte Czech Space Education Map . Jste zapojeni do projektů, využíváte našich materiálů nebo se účastníte ESA/ESERO akcí, ale na mapě jste se nenašli? Dejte nám vědět na info@eserocz.cz a moc rádi vás přidáme.

Robůtek Kit tentokrát dorazil až za hranice známých planet, k Plutu, který je považován za trpasličí planetu. Pluto je zmrzlé a odlehlé těleso, daleko od Slunce, a je proto pokryté ledem a chladně září v temném vesmíru. < Zpět 16. díl KOSMIX – Pluto Robůtek Kit tentokrát dorazil až za hranice známých planet, k Plutu, který je považován za trpasličí planetu. Pluto je zmrzlé a odlehlé těleso, daleko od Slunce, a je proto pokryté ledem a chladně září v temném vesmíru. Stáhněte si metodiku s průvodním listem a pracovní list nebo omalovánku, která doplňuje přílohu každého dílu seriálu. Po splnění aktivity si nezapomeňte s dětmi přelepit dokončený díl na plakátu . 16_díl_Pluto – metodika .pdf Download PDF • 3.94MB 16_díl_Pluto – pracovní listy .pdf Download PDF • 3.44MB

Robůtek Kit se tentokrát vydal k Marsu, planetě, které se říká rudá planeta. Už z dálky si všiml její typické barvy, kterou způsobuje jemný prach bohatý na železo, pokrývající celý povrch. < Zpět 8. díl KOSMIX – Mars Robůtek Kit se tentokrát vydal k Marsu, planetě, které se říká rudá planeta. Už z dálky si všiml její typické barvy, kterou způsobuje jemný prach bohatý na železo, pokrývající celý povrch. Stáhněte si metodiku s průvodním listem a pracovní list nebo omalovánku, která doplňuje přílohu každého dílu seriálu. Po splnění aktivity si nezapomeňte s dětmi přelepit dokončený díl na plakátu . 8_díl_Mars – metodika .pdf Download PDF • 4.04MB 8_díl_Mars – pracovní listy .pdf Download PDF • 2.98MB

Robůtek Kit se tentokrát vydal k kometám, tělesům, která jsou jako vesmírní poutníci pohybující se po velkých eliptických drahách kolem Slunce. Komety nejsou jako planety, jsou tvořené kamenným jádrem obaleným ledem a prachem, a když se přiblíží ke Slunci, jejich povrch se zahřeje a vznikne z nich ten krásný ocásek světla a plynu. < Zpět 10. díl KOSMIX – Kometa Robůtek Kit se tentokrát vydal k kometám, tělesům, která jsou jako vesmírní poutníci pohybující se po velkých eliptických drahách kolem Slunce. Komety nejsou jako planety, jsou tvořené kamenným jádrem obaleným ledem a prachem, a když se přiblíží ke Slunci, jejich povrch se zahřeje a vznikne z nich ten krásný ocásek světla a plynu. Stáhněte si metodiku s průvodním listem a pracovní list nebo omalovánku, která doplňuje přílohu každého dílu seriálu. Po splnění aktivity si nezapomeňte s dětmi přelepit dokončený díl na plakátu . 10_díl_Kometa – metodika .pdf Download PDF • 1.98MB 10_díl_Kometa – pracovní listy .pdf Download PDF • 2.74MB

Žáci si vyzkouší, jak náročné je sbírat vzorky v podmínkách omezené pohyblivosti. Pochopí, proč astronautům pomáhají robotická ramena. Navrhnou a postaví jednoduchý model robotického ramene a otestují jeho funkci. Rozvinou spolupráci, tvořivost a schopnost řešit problém. < Zpět Sběr vzorků Když astronauti přistáli na Měsíci, měli plné ruce práce, aby přivezli na Zemi, co nejvíce vzácných vzorků měsíčních hornin. Posádky šesti úspěšných misí Apollo přivezly na Zemi celkem 382 kilogramů měsíčního materiálu. Tyto vzorky byly po návratu pečlivě analyzovány v laboratořích a pomohly vědcům lépe porozumět složení, historii a vývoji Měsíce. Sbírání vzorků není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Astronauti musí pracovat velmi opatrně, aby se horniny neznečistily, a aby se vzorky nepoškodily. Ve skafandrech nosí silné, neobratné rukavice, které výrazně ztěžují jemnou manipulaci, například uchopení drobných úlomků nebo uzavření kontejneru. Navíc je potřeba každý vzorek označit, správně uložit a vést si o něm záznam, kde byl nalezen a jak vypadalo okolí. V dnešní době se při výzkumu Měsíce používají i robotické sondy, ale přímá práce člověka v terénu je stále nenahraditelná. V této aktivitě si vyzkoušíte, jak náročné může být sbírat „měsíční“ vzorky v rukavicích podobných těm astronautským. Sběr vzorků - metodika .pdf Download PDF • 665KB Sběr vzorků - PL .pdf Download PDF • 2.24MB