Materiály do výuky

Návod nejenom pro učitele jak používat online prohlížeč satelitních snímků Copernicus Browser.

Komplexní návod krok za krokem, jak si doma nebo ve třídě sestavit vesmírné vozítko (rover) inspirované skutečnou misí Evropské kosmické agentury na Mars.

Návod je určen pro začátečníky se základní znalostí 3D tisku a pájení.

Žák se aktivně zapojuje do krátké pohybové rozcvičky ve třídě, při které se protáhne, zahřeje a zlepší svou koncentraci. Aktivita podporuje hravou formou rozvoj koordinace, prostorové orientace a pozornosti, a zároveň vytváří pozitivní atmosféru pro další učení.

Cílem hodiny je, aby si žáci prakticky vyzkoušeli měření své tělesné výšky, délky nohou a rozpětí paží, zaznamenali výsledky a uvědomili si, že výška člověka se může měnit během dne i v závislosti na prostředí. Žáci se naučí sledovat svůj dlouhodobý růst a porozumět souvislostem mezi lidským tělem, gravitací a podmínkami, v nichž lidé žijí.

Žáci se seznámí se základními informacemi o Měsíci a vysvětlí si rozdíl mezi gravitací na Měsíci a na Zemi. Porozumí, proč mohou astronauti na Měsíci skákat výš než na Zemi. Budou měřit délku svých skoků, zapisovat výsledky do tabulky a porovnávat je. Naučí se vypočítat rozdíl mezi jednotlivými výkony a uspořádat je podle velikosti.

Žáci pochopí, proč astronauti potřebují silné svaly a dobrou koordinaci pro práci ve vesmíru. Prostřednictvím pohybových her a cvičení, jako je „medvědí“ a „krabí“ chůze, posílí horní polovinu těla a procvičí celkovou stabilitu. Současně rozvinou vytrvalost, obratnost a schopnost spolupracovat s ostatními.

Cílem hodiny je rozvíjet u žáků základní pohybové dovednosti, jako je síla, koordinace, rovnováha a vytrvalost, a zároveň propojit tělesnou výchovu s matematikou prostřednictvím jednoduchých příkladů využitých při rozcvičení. Aktivita vede žáky k týmové spolupráci, střídání činností a respektování pravidel kruhového tréninku.

Tyto aktivity zahrnují praktické experimenty a interpretaci satelitních snímků pro lepší pochopení dopadů globálního oteplování.

Žáci si vytvoří model na demonstraci skleníkového efektu, který ukáže, že vyšší hladina oxidu uhličitého (CO2) znamená vyšší teplotu.

Žáci se poté seznámí s některými důsledky zvýšeného skleníkového efektu – táním ledu a změnami hodnot albeda.

Animovaný seriál pro děti o vesmíru, na kterém se podílela naše vzdělávací kancelář.

Hlavním hrdinou je robůtek Kit, který se vydává na velkou výpravu za poznáním a postupně objevuje planety, hvězdy i další tajemství vesmíru. Každý díl dětem přibližuje nové téma a pomáhá jim lépe porozumět tomu, jak vesmír funguje.

Žáci pozorují jarní změny v přírodě, sledují růst rostlin v jejich prostředí a učí se
zaznamenávat svá pozorování. Rozvíjejí schopnost vnímat souvislosti mezi počasím,
rostlinami a živočichy a vyjadřovat své poznatky slovem i obrazem.

Cílem aktivity je pochopení struktury a vzniku kráterů vytvořených dopadem těles na měsíce planet a planety s pevným povrchem.

Žáci si sami namodelují způsob vzniku impaktních kráterů.
Aktivita je určena pro žáky 2. stupně ZŠ, pro studenty SŠ je pracovní list rozšířen o výpočet kinetické energie asteroidu v okamžiku impaktu.

Žáci prozkoumají Rudou planetu, porozumí jejímu načervenalému zbarvení, poznají způsoby jejího zkoumání a navrhnou si i vlastní marsovskou misi.

Cílem aktivity je pochopení, co to je a jak vznikají různé typy zatmění Slunce.

Aktivita je určena pro žáky 2. stupně ZŠ, ale i pro studenty SŠ. Žáci pracují s papírovými kotouči (jeden větší – Slunce než druhý – Měsíc) a pozorují, co vidí, pokud jsou tyto kotouče v zákrytu v různých vzdálenostech od sebe – simulují různé druhy zatmění Slunce na základě vzdálenosti Měsíce a Slunce při pohledu ze Země.

Žáci pozorují zimní přírodní jevy, měří teplotu a zaznamenávají změny počasí. Učí se rozlišovat skupenství vody a vysvětlovat, jak teplota ovlivňuje tání a vznik ledu. Porovnávají snímky ledovců, sledují jejich úbytek a uvědomují si souvislosti se změnou klimatu. Prostřednictvím jednoduchých pokusů chápou rozdíl mezi mořským a pevninským ledem a jejich vliv na hladinu moří.

V letech 1969 až 1972 navštívilo Měsíc dvanáct astronautů. Tyto lunární mise byly jedinými okamžiky, kdy lidé kráčeli po jiném světě než po Zemi. Od té doby Měsíc studovalo několik satelitů a robotických misí. Jednou z těchto misí byla sonda SMART-1, která obíhala kolem Měsíce mezi listopadem 2004 a zářím 2006. SMART-1 pořídila detailní snímky měsíčního povrchu a studovala, z čeho jsou měsíční horniny složeny. Mise skončila úmyslným nárazem sondy na měsíční povrch.

Země oběhne kolem Slunce jednou za rok a jednou za den se otočí kolem své rotační osy. Tato osa rotace je nakloněna o 23,5 stupně vzhledem ke směru oběžné dráhy Země kolem Slunce. Když Země obíhá kolem Slunce, její nakloněná osa ukazuje vždy stejným směrem.