Výsledky vyhledávání

Příručka pro učitele a pracovní listy pro studenty od ESA. Pošlete automatickou zprávu ze Země vozítku na Marsu a použijte k tomu prostředníka – satelit na oběžné dráze Marsu! < Zpět Haló, to je planeta Země? Předměty: Technologie, programování, fyzika Anotace: V této aktivitě budou studenti komunikovat s roverem na Marsu. Cílem mise je poslat automatickou zprávu ze Země vozítku na Marsu prostřednictvím satelitu na oběžné dráze Marsu (orbiteru). Zpráva je poslána naprogramovaným LEGO robotem. Rover na Marsu obdrží zprávu prostřednictvím LEGO světelného senzoru, přičemž studenti analyzují data pro překlad zprávy. Studenti se dále naučí, jak funguje základní dalekohled pomocí zvětšování fotografií Marsu s použitím dvou čoček. Věk: 12 až 16 let Klíčová slova: Rover, Mars, komunikace, signál, mise, hypotéza, program, senzor. Studenti se naučí: rozumět šíření světla modelovat světelný paprsek ověřovat zákon odrazu světla na rovinném zrcadle zvětšit předmět užitím čoček: spojky a rozptylky modelovat data nebo procesy pro zodpovězení vědeckých otázek vymyslet experimenty pro vědecký výzkum a dovednosti pro kontrolu jednotlivých částí experimentu získávat data užitím senzoru používat robotické zařízení ke zkoumání vědeckého obsahu pracovat a komunikovat v týmu Příručka pro učitele a pracovní listy pro studenty Halo-je-to-planeta-Zeme .pdf Download PDF • 1.52MB Jedná se o český překlad výukového materiálu „ Hello, is this planet Earth ? | Teach with space T03 “.

Cílem aktivity je rozvíjet u žáků koordinaci pohybů, jemnou motoriku a schopnost soustředění. Žáci si prostřednictvím skládání puzzle nebo stavebnice procvičují spolupráci v týmu, efektivní komunikaci a řešení problémů. Uvědomují si že úspěšné dokončení úkolu závisí na spolehlivosti jednotlivce i celé posádky, na schopnosti dodržovat pravidla a přizpůsobit se ztíženým podmínkám. < Zpět Skládání ve vesmíru Při práci mimo naši planetu musí mít astronauti velmi dobrou koordinaci ruky a oka a také schopnost spolupracovat v týmu. Často manipulují s nářadím nebo vybavením, a to i během tzv. výstupů do volného prostoru (spacewalku). Přitom mají na rukou silné rukavice jako součást skafandru, který je chrání před nebezpečím vesmírného prostředí, a to především před okolním vakuem nebo chladem a teplem. Tyto rukavice jsou však tlusté a velmi málo ohebné, což manipulaci značně ztěžuje. Aby astronauti zvládli i jemnou práci, musí mít silné svaly na rukou a velkou výdrž – pohyb uvnitř natlakovaného skafandru totiž klade odpor a rychle unavuje. Proto astronauti před misí intenzivně trénují sílu prstů, zápěstí i předloktí. Podobně jako na oběžné dráze, i na Zemi je jemná motorika důležitá, například při psaní, kreslení, oblékání se nebo při hraní na hudební nástroje. Výzkumy ukazují, že jemná motorika se nejvíce rozvíjí v dětství a její trénink pomáhá i ve vyšším věku zpomalovat ztrátu koordinace. Cvičení s prsty nebo drobnými předměty je tak užitečné nejen pro astronauty, ale i pro každodenní život nás všech. Skládání ve vesmíru - metodika .pdf Download PDF • 1.62MB Skládání ve vesmíru - PL .pdf Download PDF • 1.37MB

Robůtek Kit se tentokrát vydal mimo naši Sluneční soustavu, aby společně s panem Baterkou našli dosud neprozkoumané planety kolem jiných hvězd. Uvědomili si, že kolem cizích hvězd obíhá mnoho exoplanet. Planet, které nejsou součástí naší Sluneční soustavy. < Zpět 23. díl KOSMIX – Exoplanety Robůtek Kit se tentokrát vydal mimo naši Sluneční soustavu, aby společně s panem Baterkou našli dosud neprozkoumané planety kolem jiných hvězd. Uvědomili si, že kolem cizích hvězd obíhá mnoho exoplanet. Planet, které nejsou součástí naší Sluneční soustavy. Stáhněte si metodiku s průvodním listem a pracovní list nebo omalovánku, která doplňuje přílohu každého dílu seriálu. Po splnění aktivity si nezapomeňte s dětmi přelepit dokončený díl na plakátu . 23_díl_Exoplanety – metodika .pdf Download PDF • 2.46MB 23_díl_Exoplanety – omalovánka .pdf Download PDF • 2.72MB

Znáte význam českých pranostik? Pozorujte počasí pomocí svých smyslů a naučte se, jak se stav počasí popisuje. Postavte malou meteorologickou stanici a měřte kolik napršelo vody, rychlost větru a teplotu vzduchu v průběhu jednoho týdne. Příručka pro učitele a pracovní listy pro žáky. < Zpět Až naprší a uschne Předměty: prvouka, přírodověda, matematika Anotace: Žáci se naučí, jak mohou měřit a popisovat stav počasí pomocí svých smyslů a pomocí přístrojů. V úvodní aktivitě pochopí význam českých pranostik vztahujících se k počasí. Pak provedou pozorování počasí pomocí svých smyslů a naučí se, jak se stav počasí popisuje. Postaví malou meteorologickou stanici a provedou měření srážek, rychlosti větru a teploty vzduchu v průběhu jednoho týdne. Věk: 8 až 10 let Klíčová slova: prvouka, přírodověda, matematika, počasí, pozorování počasí, vítr, teplota vzduchu, déšť Žáci se naučí: určovat prvky počasí (vítr, teplota, srážky) pozorovat a zaznamenávat stav počasí určovat lokální meteorologické jevy že počasí se předpovídá za pomoci družic, počítačů a vědeckých přístrojů jakým způsobem provádět meteorologická měření vysvětlovat a prezentovat naměřená data Az-naprsi-a-uschne .pdf Download PDF • 1.44MB Az-naprsi-a-uschne-diplom .pdf Download PDF • 107KB

Robůtek Kit pracuje celý život na kosmodromu, odkud startují rakety do vesmíru. Jednoho dne zatoužil poznat místo, kam se tyto burácející stroje vydávají. Toužil poznat vesmír. Připoutal se k raketě Ariane a vzlétl. < Zpět 1. díl KOSMIX – Cesta do kosmu Robůtek Kit pracuje celý život na kosmodromu, odkud startují rakety do vesmíru. Jednoho dne zatoužil poznat místo, kam se tyto burácející stroje vydávají. Toužil poznat vesmír. Připoutal se k raketě Ariane a vzlétl. Stáhněte si metodiku s průvodním listem a pracovní list nebo omalovánku, která doplňuje přílohu každého dílu seriálu. Po splnění aktivity si nezapomeňte s dětmi přelepit dokončený díl na plakátu . 1_díl_Cesta do kosmu – metodika .pdf Download PDF • 1.68MB 1_díl_Cesta do kosmu – pracovní listy .pdf Download PDF • 3.40MB

Žáci si vytvoří model Sluneční soustavy. Vystřihnou, vybarví a slepí modely planet v jednotném měřítku a díky tomu pochopí, poměry velikostí mezi planetami. < Zpět Planety ve třídě Žáci si vytvoří model Sluneční soustavy. Vystřihnou, vybarví a slepí modely planet v jednotném měřítku a díky tomu pochopí, poměry velikostí mezi planetami. Planety umístí do správných vzdáleností a díky tomu si udělají reálnou představu o rozmístění planet v prostoru okolo Slunce. Model může zůstat ve škole jako výuková pomůcka či výzdoba třídy nebo školní chodby. Planety ve třídě - návod .pdf Download PDF • 4.19MB Planety ve třídě - planety .pdf Download PDF • 714KB Planety ve třídě - diplom .pdf Download PDF • 331KB

Metodický materiál pro učitele – náměty a podrobné návody, jak využít vesmírná témata ve výuce. Lze jej použít jako podklad pro samostatný volitelný předmět Vesmír, nebo jako jednotlivé lekce v různých přírodovědných předmětech. Autorem je Jan Vaverka, recenzovali přední čeští odborníci na vesmír a didaktiku přírodovědných předmětů. < Zpět "Učebnice" Vesmír – Space Exploration – jak jej zkoumáme zdálky i zblízka . Metodický materiál pro učitele – náměty a podrobné návody, jak využít vesmírná témata ve výuce. Lze jej použít jako podklad pro samostatný volitelný předmět Vesmír, nebo jako jednotlivé lekce v různých přírodovědných předmětech. Autorem je Jan Vaverka, recenzovali přední čeští odborníci na vesmír a didaktiku přírodovědných předmětů. space_exploration_v2 .pdf Download PDF • 32.36MB

Česká cesta do vesmíru web České cesty do vesmíru aktuality ve výběru experimentů webové stránky Aleše Svobody

Žáci se seznámí se základními informacemi o Mezinárodní vesmírné stanici a principu stavu beztíže. Pochopí, proč astronauti necítí směr a proč trénují kotouly už na Zemi. Vyzkouší si různé formy pohybu v simulovaných podmínkách, například přesun tunelem, průlet modulem nebo rotaci na kruzích. Osvojí si základní principy kotoulu. Rozvinou prostorovou orientaci, schopnost kontrolovat pohyb těla a spolupráci při plnění pohybových úkolů. Uvědomí si důležitost bezpečnostních pravidel při cvičení a práci s nářadím. < Zpět Život ve stavu beztíže Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) mohou díky stavu beztíže provádět efektní salta. Jelikož se ISS nachází ve výšce jen kolem 420 kilometrů, tak na ně působí gravitační síla stále téměř stejně silná jako na Zemi. Stanice i astronauti se tak pohybují v neustálém volném pádu - prostě padají - kolem Země. To vytváří stav beztíže, ve kterém astronauti nepociťují směrové přitahování “dolů” jako na Zemi. Na Zemi by taková salta nebyla kvůli bezpečně krátkým stavům volného pádu možná. Tělo je zde neustále přitahováno k povrchu, respektive jim v pádu brání zem na které stojí. Ve vesmíru chybí přirozený smysl pro „nahoře, dole, vpravo, vlevo nebo vpředu a vzadu“, a proto je důležité neztrácet orientaci. Aby zvládli astronauti podobné triky bez motání hlavy, musí své centrum rovnováhy trénovat. Provádějí různá cvičení, včetně kotoulů. Tím zlepšují koordinaci těla, flexibilitu a posilují svaly, což je důležité nejen pro pohyb po stanici, ale i pro udržení zdraví na zemi i ve stavu beztíže. Metodika Pracovní list TECHcoin Za aktivitu můžete získávat TECHcoiny v soutěži Technikiáda .

Online konference ESA pro učitele Je tu další ročník dvoudenní videokonference od ESA Education pro pedagogy, zaměřené na vzdělávání o vesmíru. Účast je zdarma, nicméně je nutná registrace . Účastníci získají certifikát o účasti. Dvoudenní videokonference od ESA Education pro pedagogy, zaměřená na vzdělávání o vesmíru. V letošním roce se koná 9. a 10. července. Účastníci získají certifikát o účasti. Další informace v angličtině najdete na webu konference . Účast je zdarma, nicméně je nutná registrace , která je otevřená do 7. 7. 2025 (12:00 CEST) nebo do naplnění kapacity – s registrací tedy neotálejte.

Tyto aktivity zahrnují praktické experimenty a interpretaci satelitních snímků pro lepší pochopení dopadů globálního oteplování. Žáci si vytvoří model na demonstraci skleníkového efektu, který ukáže, že vyšší hladina oxidu uhličitého (CO2) znamená vyšší teplotu. Žáci se poté seznámí s některými důsledky zvýšeného skleníkového efektu – táním ledu a změnami hodnot albeda. < Zpět Skleníkový jev a jeho dopady – Výzkum globálního oteplování Tyto aktivity zahrnují praktické experimenty a interpretaci satelitních snímků pro lepší pochopení dopadů globálního oteplování. Žáci si vytvoří model na demonstraci skleníkového efektu, který ukáže, že vyšší hladina oxidu uhličitého (CO2) znamená vyšší teplotu. Žáci se poté seznámí s některými důsledky zvýšeného skleníkového efektu – táním ledu a změnami hodnot albeda. Cíle výuky: Co je to skleníkový jev a jak lidská činnost mění rovnováhu v atmosféře Země. Možné dopady zvýšené hladiny oxidu uhličitého na klima Země. Možné důsledky sílícího skleníkového efektu. Různé důsledky povodní a zvyšování hladiny oceánů v důsledku tání ledovců. Co je albedo a jak odrazivost různých povrchů ovlivňuje teplotu. Jak využívat pozorování Země k monitorování klimatu Země. Skleníkový jev a jeho dopady – průvodce pro učitele & pracovní listy .pdf Download PDF • 3.53MB

Hravá výuková pomůcka, komiks o vzniku seismických vln. Žákům ZŠ je téma zemětřesení vysvětleno netradiční příběhovou formou a seznámí je s geofyzikálními pojmy a jevy, které se v oboru věd o chování Země objevují. < Zpět Když se Země chvěje Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR a Planetum vznikla hravá výuková pomůcka – komiks o vzniku seismických vln. Žákům 1. a 2. stupně ZŠ je tak téma zemětřesení vysvětleno netradiční příběhovou formou a seznámí čtenáře s geofyzikálními pojmy a jevy, které se v oboru věd o chování Země objevují. Znáte rozdíl mezí P-vlnou a S-vlnou? Kde je seismická vlna nejrychlejší a kde v nitru Země nejpomalejší? To se dozvíte v 1. ze 3 dílů komiksových příběhů. Hlavními hrdiny příběhu jsou: Sourozenci Starší sestra a mladší bratr. Sestra chodí na osmileté gymnázium, zajímá se o přírodní vědy, sbírá různé zajímavosti a neobvyklé informace, které si snadno zapamatuje, když ji zaujmou – a taky neváhá se o ně podělit. Bratr má rád vesmír a superhrdinské příběhy, rád si čte a dívá se na filmy. Má velkou představivost, je zvědavý, ale ne vždycky je program, který mu připravili dospělí, podle jeho vkusu. P-vlna (primární vlna) Seismická vlna, která se pohybuje nejvyšší rychlostí, tedy vždy “běží” jako první. Šíří se od místa vzniku do všech stran, dokáže proběhnout skrz celou Zemi včetně zemského jádra, takže se může objevit na seismografu v Čechách, i když třeba vznikne na západním pobřeží Ameriky. Na rozhraních různých prostředí (odlišná teplota a tlak v nitru země) mění rychlost a směr. S-vlna (sekundární vlna) Je pomalejší než P-vlna a navíc nemůže procházet kapalným prostředím (třeba tam, kde je hornina tak žhavá, že se taví a teče – tedy např. v zemském jádru). Proto se své rychlejší “sestře” v průběhu cesty několikrát ztratí; ale při změně prostředí se vždycky objeví znovu. P-vlny a S-vlny jsou příčinou zemětřesení a vln tsunami na moři. Dvojčata první z “bratrů” je Loveova vlna, která kmitá kolmo ke směru svého pohybu, čili se vlastně plazí jako had, ve smyčkách ze strany na stranu; druhý je Rayleighova vlna, nejpomalejší ze všech, která je vlastně kruhová, proto se pohybuje v “kotrmelcích”, podobá se vlnění, jaké můžeme vidět u mořských vln, když se lámou, točí a vytvářejí “tunely” Obě tyto vlny vznikají ve chvíli, kdy se P-vlna dostane na povrch, samy se šíří při povrchu a jsou pomalejší než P i S-vlny – proto o nich naše hrdinka neví, dokud nedoběhnou na stanici; a proto dvojčata měla možnost “vidět” zkázu, kterou za sebou jejich rychlejší “sestry” zanechaly.