Materiály do výuky

Cílem tohoto pracovního listu je seznámit žáky se životem astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici. Žáci poznají, jak astronauti jedí, cvičí, tráví volný čas, jaké nosí oblečení a jak spolupracují v týmu. Součástí jsou úkoly, které pomáhají porovnat vesmírný život s běžným životem na Zemi.

Robůtek Kit pracuje celý život na kosmodromu, odkud startují rakety do vesmíru.

Jednoho dne zatoužil poznat místo, kam se tyto burácející stroje vydávají. Toužil poznat vesmír.

Připoutal se k raketě Ariane a vzlétl.

Robůtek Kit se se svým dočasným motorem začal nekontrolovaně řítit vesmírem.

Jelikož ale neměl pod kontrolou řízení, narazil do Hubbleova teleskopu.

Robůtek Kit se vydal na návštěvu Slunce.

Na začátku si myslel, že bude podobné jako Měsíc, protože na obloze vypadají stejně velké.

Skutečnost ale byla úplně jiná.

Robůtek Kit tentokrát přiletěl k Venuši, planetě, která je od Země velmi podobná velikostí, ale jiná ve všem ostatním.

Hned si všiml, že na Venuši panuje horko jako v peci.

Robůtek Kit tentokrát cestoval k Jupiteru, ale na své cestě narazil na zvláštní část Sluneční soustavy – pás planetek, který se táhne mezi Marsem a Jupiterem.

V tomto prostoru létá mnoho menších kamenných těles, která se společně pohybují jako rušná vesmírná dálnice.

Robůtek Kit tentokrát zamířil k Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy.

Jupiter je ale důležitý nejen svou velikostí.

Kdyby Jupiter neexistoval, k Zemi by se přibližovalo mnohem více planetek a asteroidů, což by pro naši planetu bylo velmi nebezpečné.

Robůtek Kit tentokrát dorazil k Saturnu, jedné z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy.

Saturn je plynná planeta a proslul hlavně svými prstenci, které jsou tvořené kameny, ledem a prachem.

V programu MATERIÁLY PRO KOSMICKÉ LODĚ žáci zkoumají vlastnosti materiálů, a to v kontextu vesmírného výzkumu. S pomocí sady 9 různých materiálů zjišťují, které vlastnosti jsou nejvhodnější pro součásti kosmických plavidel, jako je například vesmírná loď Orion.

Robůtek Kit se ocitl na oběžné dráze planety Země.

Kolem planety Kit neobíhal dostatečně rychle, aby se na orbitě udržel, a tak si jej gravitace Země začala přitahovat.

Kit se rozhodl prozkoumat našeho nejbližšího kosmického souseda, Měsíc.

Kita překvapilo, že Měsíc vypadá pořád jinak.

Ale brzy zjistil, že je to způsobeno osvětlením Sluncem.

Robůtek Kit se tentokrát vydal k Merkuru, planetě, která je Slunci nejblíž.

Brzy zjistil, že povrch planety je plný kráterů, a místo obav si tam užil spoustu zábavy – projížděl se v nich, přeskakoval jejich okraje a objevoval jeden za druhým.

Robůtek Kit se tentokrát vydal k Marsu, planetě, které se říká rudá planeta.

Už z dálky si všiml její typické barvy, kterou způsobuje jemný prach bohatý na železo, pokrývající celý povrch.

Robůtek Kit se tentokrát vydal k kometám, tělesům, která jsou jako vesmírní poutníci pohybující se po velkých eliptických drahách kolem Slunce.

Komety nejsou jako planety, jsou tvořené kamenným jádrem obaleným ledem a prachem, a když se přiblíží ke Slunci, jejich povrch se zahřeje a vznikne z nich ten krásný ocásek světla a plynu.

Robůtek Kit se po setkání s obří planetou Jupiter nevydal hned pryč.

Díky silnému víru v Jupiterově atmosféře dostal prudký „odpal“, který ho vymrštil směrem k jeho měsícům.

Robůtek Kit tentokrát dorazil k Uranu, vzdálené planetě, které se říká ledový obr.

Je tu velká zima a tma, protože Uran je daleko od Slunce a dopadá sem jen málo světla.

Kit si všiml, že Uran je zvláštní tím, že se kutálí po své dráze kolem Slunce.